V Bruntále nedávno proběhl již čtvrtý ročník Veletrhu zdraví a sociálních služeb. Byl jsem opět velmi potěšen přístupem organizátorů, vystavovatelů a samozřejmě i návštěvníků této akce.

Byť má Veletrh zdraví a sociálních služeb poměrně specifické zaměření, stává se pomalu tradicí a rozhodně si nemůže stěžovat na nedostatek zájmu. Skutečnost, že se organizátorům daří v lidech vzbudit tak velký zájem o tuto oblast, může být znamením, že sociální služby fungují v Bruntále a okolí velmi dobře. Veletrh pořádá jako součást komunitního plánování sociálních služeb Město Bruntál ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem a Klubem Za starý Bruntál.

Součástí veletrhu byla také jedna velmi sympatická a především prospěšná doprovodná akce – předání prvního bruntálského euroklíče vozíčkáři a představení stejnojmenného projektu. V hlavní roli této akce byl vozíčkář Tonda Hradil a zdánlivě obyčejný klíček.

Opravu pouze zdánlivě.

Přístupnost veřejných zařízení, jako jsou například toalety nebo výtahy, považuje většina z nás za něco naprosto samozřejmého a ani si neuvědomujeme, že představuje jeden ze základních předpokladů našeho svobodného pohybu. Vozíčkář je naopak velmi omezován tím, že volný přístup k veřejným zařízením je pro něj stále něčím nejistým, nepohybuje-li se zrovna v centru velké aglomerace. Tento fakt spolu s celkovou úrovní bezbariérovosti je také důvodem, proč v ulicích potkáváme tak málo vozíčkářů, což nás vede k přesvědčení, že „jich tak moc není“. Imobilních spoluobčanů je mnohem víc, než si myslíme.

Euroklíč je univerzálním klíčem k veřejným zařízením vybaveným tzv. eurozámkem a pomalu se stává standardem civilizovaného prostředí. Dá se říct, že euroklíč je pro imobilní spoluobčany klíčem k jejich důstojnějšímu životu.

Velmi pozitivní je také skutečnost, že první bruntálský eurozámek byl nainstalován v soukromém objektu, v domě služeb firmy Havlík Opal s.r.o.

Takový přístup je následováníhodný a jsem přesvědčen, že se najde mnoho dalších, kteří tak učiní...