Jedním z hlavních mediálních témat posledních týdnů je bezpochyby světová finanční krize, zpomalení hospodářského růstu či ekonomická recese. Nemohu toto téma vynechat a dovolím si napsat k němu pár řádků.

Prožíváme nelehké období a patrně nás ještě čeká obtížná perioda. Bude obtížnější o to, že na aktuální vývoj ve finanční a ekonomické sféře nemáme velký vliv.

I když v novinách denně čteme různé katastrofické články, které se vydávají za „konstatování současného stavu“, i když objektivně dochází k poklesu produkce v průmyslu a dalších oblastech hospodářství a i když přechodně (a rozhodně ne drasticky) roste nezaměstnanost, žádná apokalypsa ve smyslu zhroucení celého hospodářství se nekoná.

Konstatovat lze kupříkladu také to, že nastoupená cesta k ozdravení veřejných financí nás ochránila před tím, co postihlo některé středo a východoevropské členy EU, například Maďarsko nebo Lotyšsko, které musely drasticky seškrtat státní výdaje a urgentně žádat o pomoc mezinárodních finančních institucí. Jakkoliv se mohly zdát některé kroky naší rozpočtové politiky nepopulární – mám na mysli zejména opatření vedoucí ke snižování veřejného dluhu – současná situace nezpochybnitelným způsobem dokazuje jejich smysluplnost a prozíravost.

Čísla hovoří jasně: státní rozpočet České republiky v loňském roce skončil se schodkem 19,4 miliardy korun oproti předpokládaným více než sedmdesáti miliardám korun! Znamená to nejlepší výsledek hospodaření za posledních jedenáct let, přitom zmíněná opatření objektivně nevedla ke snížení životní úrovně obyvatel této země.

Už před prvními náznaky krize na světových finančních trzích bylo velmi pravděpodobné, že k jistému snížení celosvětového (a tedy rovněž domácího) ekonomického růstu dojde, otázkou však bylo kdy. Odpověď už známe. Snažme se tedy hledat odpovědi na další otázky, především na tu, jak se nyní chovat, aby dopad světových finančních a hospodářských problémů na reálnou ekonomiku České republiky byl co nejnižší.

Jedním z řešení může být nezvyšování veřejného zadlužení, tedy pokračování v současné hospodářské a rozpočtové politice. I kdyby došlo ke zhoršení situace a navýšení schodku předpokládaného ve schváleném statním rozpočtu na rok 2009, pořád bude tento schodek nižší než za působení předchozích vlád, které se navíc s žádnou krizí potýkat nemusely.

A konečně lze také konstatovat, že naše země neupadá do hluboké recese, jako třeba Německo nebo Velká Británie, ale pouze zpomaluje hospodářský růst. Mějme to slovo „růst“ na paměti.