Ze zahraničních cest, které jsem v roce 2008 vykonal, byla jedna vskutku mimořádně poučná. Měl jsem možnost na vlastní kůži poznat a vyzkoušet systém veřejné dopravy ve Švýcarsku. Může pro nás být velmi inspirativní.

Do Švýcarska jsem se vydal za senátní podvýbor pro dopravu spolu s náměstkem ministra dopravy a zástupcem Českých drah. O systému veřejné dopravy ve Švýcarsku jsem leccos slyšel, ale abych pravdu řekl, nečekal jsem, že v praxi bude fungovat tak dobře, jak funguje.

Jedním slovem skvěle.

Pokud se veřejná doprava v této alpské zemi honosí přívlastkem „integrovaná“, pak skutečnost plně vystihuje význam tohoto slova. Jednu jízdenku můžete použít ve všech typech veřejných dopravních prostředků. Není podstatné, zda hodláte cestovat tramvají, trolejbusem, autobusem, vlakem či lodí. Mezi jednotlivými přestupními místy přitom pěšky urazíte maximálně několik desítek metrů.

Samozřejmostí je téměř absolutní, „švýcarská“ přesnost u všech druhů veřejné dopravy. A když se přece jen rýsuje „zpoždění“, čili prodleva delší než tři minuty, je urychleně nasazena náhradní souprava. Náhradní vozy a soupravy, neustále připravené k pokrytí výpadku, jsou jedním z pilířů švýcarského systému veřejné dopravy. Čekací doby mezi jednotlivými spoji jsou pro nás až zázračně krátké.

Funkčnost sytému jsme si mohli velmi dobře ověřit – za použití veřejné dopravy jsme totiž projeli téměř celé Švýcarsko. Možná si při čtení těchto řádků pokládáte otázku, proč od Švýcarů jejich způsob veřejné dopravy jednoduše neokopírujeme, když je tak dobrý. Odpověď může být shrnuta v konstatování, že svůj systém „pilovali“ celých sto let…

Vykročit jejich směrem nicméně můžeme.